Pro provoz bazénu, nebo vířivé vany je nutné provádět laboratorní rozbor vzorků vody. Na základě výsledků je poté možné zhodnotit kvalitu vody podle platné legislativy ( vyhláška o hygienických požadavcích na pitnou vodu č. 238/2011 a její následné novelizace vyhláška č. 97/2014 ).
Základní chemické a mikrobiologické ukazatele poskytují informaci o kvalitě vody z konkrétního zdroje či z místa odběru vzorku. Limitní hodnoty jednotlivých parametrů jsou stanoveny vyhláškou č. 238/2011.
Mikrobiologické ukazatele
Escherichia Coli
Jedná se o odolné bakterie osidlující střevní trakt teplokrevných živočichů a jsou hlavním indikátorem fekálního znečištění. Jedná se o nejznámější střevní bakterii, která jednoznačně dokládá fekální znečištění vody. Při zkoušce nesmí být nalezena žádná tato bakterie ve 100 ml vody.
Kultivovatelné mikroorganismy při 22 °C a 36 °C
Jedná se o nespecifické skupiny bakterií přítomných ve vodě. Představují indikátor obecné kontaminace. Vyhláška povoluje max. 200 KTJ v 1 ml vody pro bakterie kultivované při 22 °C a 20 KTJ v 1 ml vody pro bakterie kultivované při 36 °C. Pro vodu z malých nedezinfikovaných zdrojů je tento limit zmírněn na 500 KTJ v 1 ml vody pro bakterie kultivované při 22 °C a 100 KTJ v 1 ml pro bakterie kultivované při 36 °C. Hodnota je vyjádřena v Koloniích Tvořících Jednotku.
Pseudomonas aeruginosa
Při napadení touto bakterií dochází v těle k produkování toxických látek, které mají za následek chudokrevnost, nekrózu tkání a poškození nervové soustavy. Dále vyvolává záněty průdušek, záněty plic a jiné záněty po celém těle. Při zkoušce nesmí být nalezena žádná tato bakterie ve 100 ml vody.
Staphylococcus aureus
Staphylococcus aureus neboli zlatý styfylokok. Způsobuje často různé infekce v rozsahu od mírných zánětů kůže až po život ohrožující sepse jako je otrava krve. Tato bakterie produkuje toxiny, které způsobují ničení tkáně se žlutým pigmentem, díky čemuž dostala bakterie název zlatý. Při zkoušce nesmí být nalezena žádná tato bakterie ve 100 ml vody.
Legionella
Ideální teplota vody je pro tuto bakterii 20-45°C. Při teplotách o více stupních, Legionella již nepřežívá. Pokud je teplota menží než 20°C, bakterie se nerozmnožuje, ale může se ponořit do „spánku“ ve kterém přetrvá tak dlouho, než je teplota voda opět vyšší. Rozmnožovací perioda bakterie je 4 hodiny. Za čtyři hodiny se rozdělí na dvě nové bakterie. Po zasažení organismu Legionellou se mohou projevit horečky, bolest hlavy, suchý kašel. Často je to doprovázeno průjmem, bolestí břicha, zmatením. Bakterie také způsobuje pneumii, což je akutní onemocnění plic. Při zkoušce nesmí být nalezena vyšší hodnota než 10 KTJ této bakterie ve 100 ml vody.
pH
NO3
Jedná se o dusičnany, které jsou konečným stupněm rozkladu dusíkatých organických látek. Ve vodě může být obsaženo o 20 mg/l nad hodnotu plnící vody. V případě použití ozonu při úpravě vody, platí pro dusičnany limitní hodnota 30 mg/l nad hodnotu plnící vody.
Zákal
Zákal je způsoben přítomností suspendovaných nerozpuštěných organických a anorganických látek ve vodě. Nejčastěji je zákal způsoben bakteriemi a organickými látkami jako jsou například tuky. Při zkoušce nesmí být nalezena vyšší hodnota než 0,5 ZF. Hodnota je vyjádřena ve Formazinových jednotkách Zákalu.
TOC
TOC – Total Organic Carbon, neboli celkový organický uhlík. Tento parametr ukazuje množství organických látek přítomných v daném roztoku. Do skupiny TOC je zařazeno velké množství látek, mimojiné i látky vznikající rozkladem odumřelých organismů a produktů jejich metabolickcýh pochodů. Jednotkou jsou miligramy uhlíku na jeden litr. Jedná se o významný ukazatel kvality vody. Vysoké hodnoty TOC představují nevhodnost vody pro život vodních organismů, což má za následek snížení obsahu kyslíku ve vodě a tak dochází k nadměrnému bujení anaerobních mikroorganismů. Tyto mikroorganismy mají za následek vznik sirovodíku, jeho zápach připomíná zkažená vejce. Při zkoušce platí limitní hodnota 2,5 mg/l nad hodnotu plnící vody. Plnící voda nesmí obsahovat vyšší TOC než 5 mg/l. Hodnota TOC by tedy neměla přesáhnout 7,5 mg/l.
Chlór volný
Pojem volný chlór označuje koncentraci chlornanu a kyseliny chlorné ve vodě. Jedná se o látky, připravené dezinfikovat vodu. Při zkoušce platí limitní hodnoty v závislosti na teplotě vody. Při teplotě vody do 28° C je rozmezí hodnot volného chlóru 0,3 – 0,6 mg/l. Toto rozmezí platí pro plavecké bazény a pro dětské bazény a brouzdaliště i s vyšší teplotou, avšak s ohledem na vyšší citlivost dětského organismu se doporučuje udržovat hodnotu volného chlóru u hodnoty 0,3 mg/l. Při teplotě vody do 32° C je rozmezí hodnot volného chlóru 0,5 – 0,8 mg/l. Při teplotě vody nad 32° C je rozmezí hodnot volného chlóru 0,7 – 1,0 mg/l. Výši dávek chlóru potřebných pro dosažení hodnot si můžete vypočítat.
Chlór vázaný
Tímto pojmem se nazývají sloučeniny chlóru vázané na organické látky. Nejčastější formou vázaného chlóru jsou chloraminy. Ty způsobují typický bazénový zápach. Většina sloučenin vázaného chlóru jsou jedovaté, dráždivé. Při zkoušce platí limitní hodnota max. 0,3 mg/l. Na odstranění vázaného chlóru z bazénové vody se používají podpůrná zařízení jako jsou středotlaké UV lampy a dávkování aktivního uhlí.